SBÍRKA FOSILIÍ

● SYSTEMATIKA KMENE ECHINODERMATA - OSTNOKOŽCI

● o stránkách
Vítejte na webu, jehož prostřednictvím můžete nahlédnout do naší sbírky fosílií. Nečekejte ale pouze fotkografie nálezů. Podobné sbírky jsou na internetu poměrně rozšířené. To, jak vám naši sbírku předkládáme my, je spíše ojedinělou záležitostí. Na stránkách nejde pouze o dílčí nálezy, ale o celkový vhled do problematiky paleozoického (ale i mladšího) života, na který nahlížíme optikou vědeckou, tak z pohledu amatérů či na bázi pouhé spekulace. Tvorba našich stránek nás stojí desítky hodin času měsíčně Jsou jednak archivem (nejenom) nálezů, ale jsou také zdrojem poznatků. Vlastně se nám čas od času podaří najít zajímavou, třeba i kompletní fosilii, ale vesměs jsme sběratelé fragmentů a zbytků ze sutí, takže zde nečekejte nějaké mimořádně vzácné nálezy, ačkoliv... Jde nám o to, aby zde případný návštěvník nejenom něco viděl, ale aby se třeba i něco málo dozvěděl. Název stránek, fossil-alma je složen ze dvou slov. Fossil není třeba zdlouhavě vysvětlovat. Jde pouze o to, že sbíráme pouze a pouze fosilie, které zde prezentujeme. Minerály nesbíráme, i ty nejkrásnější nás nechávají chladnými. Alma je složenina našich křestních jmen Aleš a Markéta. Význam slova alma je tedy ryze abstraktní, neznamená nic, ačkoliv alma má mnoho významů a konotací. Nejdříve se nám vybavilo latinské spojení slov Alma mater - matka živitelka :), ale zde je širší pohled na slovo alma. Nejvíce nás pobavil maďarský automobil a postava v knize Mormonově :D Trváme však na tom, že jakýkoliv význam je zavádějící.

● o nás

jsme čeští vizuální umělci a malíři, tandem Aleš Hudeček a Markéta Hermanová. Pohybujeme se aktivně v jakési sinusoidě na české výtvarné scéně (Aleš více). Zabýváme se zvláště výrazovými prostředky a obsahovými mechanismy širší platformou veřejnosti tolik nenáviděného současného vizuálního umění. Jinak oba převážně malujeme. Společně s tím se svým malým dílem podílíme na kulturním životě v Ostravě - jsme jedni z kurátorů neprofitní galerie spravované z. s. Galerie Michal, tedy galerie JÁMA10 (název galerie přímo odkazuje na štolu dolu Jindřich, které se říkalo jáma 10), nacházející se v centru Ostravy a která se svou činností zabývá jak tradičními, tak nejnovějšími trendy soudobého umění (multimédia, malba, socha, kresba, instalace, videa a performance) a mapuje především oblasti tzv. umělecké periferie, jako je např. právě Ostrava, Brno, Drážďany, Bialsko Biala, Ukrajina, Bělorusko atp., tedy místa, která jsou mimo dění tzv. center (u nás zvláště Praha). My v Ostravě jsme si na tento pohled, jako na gubernii již zvykli. Uvědomili jsme si, že i nevýhoda může být občas výhodou. Toliko o nás profesně. Jo, zapomněli jsme doplnit, oba jsme zároveň učitelé.
Krom toho všeho je naší velkou, soukromou vášní právě sběr fosilií. Na zkameněliny nahlížíme nejen jako na vymřelou či přeživší vývojovou větev prvohorních nebo mladších zástupců organismů, pro jejich stratigrafický význam vývoje země, ale i jako na objekty biologické sochařské geniality a diverzity přírody. Jedná se především o fosilie z ČR, ale vlastníme i pár zkamenělin ze zahraničí, získané především nákupem (za nemalé peníze :-)). Tyto zkameněliny zde prezentujeme také. Dlouho jsme nad tím uvažovali, zdali je publikovat nebo ne. Nakonec jsme dospěli k tomu, že vlastně nelze vytrhnout jakýkoliv záznam o životě organismů z celoglobálních souvztažností. Geologie a paleontologie nezná státní hranice. Mnoho fosilií nalezených mimo ČR bylo navíc popsáno právě u nás a naopak mnoho našich fosilií bylo popsáno na základě podrobného studia zahraničních nálezů.
Na stránkách nepublikujeme pouze obrázky nálezů, bez měřítka a bližšího stratigrafických souvislostí. Podobně koncipovaných stránek je celkem dost. My chceme pouze ukazovat to nejlepší, nejzajímavější, co se nám za těch pár let podařilo nalézt, či získat jiným způsobem. Tyto nálezy dle možností řádně, co nejvěrněji vyfotit a prezentovat. Takto publikované věci doplnit popisujícím textem. Text často vychází z vědeckých, či jiných citací, přesto se jej snažíme okořenit i naším pohledem, mnohdy spekulativním. Z tohoto pohledu na prezentaci našich stránek nahlížejte i jako na potenciální zdroj informací.

● my a kreacionismus

sběrem fosilií se intenzivněji zabýváme cca. od roku 2006. Na poli paleontologie jsme čistě amatérští, ale o to zapálenější sběrači. Všechen materiál je sbírán výhradně v sutích, neboť ctíme ochranu významných českých lokalit. Středem našeho zájmu je doba paleozoika, tedy prvohor. Populární druhohorní dinosauři a ještěři nás tolik za srdce nechytili. Možná je to i tím, že bychom je u nás velmi těžko nacházeli. Z období periodicky mladších jsme si stejně zamilovali jiné živočišné kmeny než výše zmíněný DINO-POP, například ryby a jiné. Prvohory jsou období, které trvalo zhruba 289 milionů let (541 mil. až 252 milionů let před dneškem). Zahrnuje celkem 6 period: (od nejstarší) kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Pohybujeme se tedy řádově v mnoha milionech let. Existuje spousty teorií, jež ale tyto datace zpochybňují, počínaje kreacionisty, kteří věří ve vyšší zásah stvoření, přes více či méně uznávané vědce. Podle většiny přírodovědců je kreacionismus netestovatelná nevědecká teorie nesplňující základní pravidla (viz známá Occamova břitva, schematicky ji vystihuje známá hláška - "když slyšíš dusot kopit, nečekej, že zpoza rohu vyběhne jednorožec, ale kůň", Popperova břitva, ve zkratce jde o princip testovatelnosti, ověřitelnosti nebo Humeova břitva, jinými slovy: "Nevědomost, omyl, lež a podfuk je pravděpodobnější než zázrak.") - a jako taková nemůže být předmětem vědeckého zkoumání ani součástí vědeckých teorií. Přírodovědecké práce pracující s aspektem speciálních nadpřirozených zásahů do evoluce jsou obvykle považovány za pseudovědecké. Zastánci striktního kreacionismu naopak zpravidla odmítají vědecké závěry prezentující evoluci jakožto nejpravděpodobnější vysvětlení vzniku současných živých organismů. Obecně shrnuto, věda neoperuje se slovy jako zázrak, stvoření nebo Bůh, jelikož poskytují o původu a vzniku života nulovou, empiricky neprokázatelnou informaci. I ve vědě ovšem existuje celkem zvláštní dualismus. Jsou to vědci, ač věřící, přesto se za každou cenu nesnaží dokázat jedinečnou a nezastupitelnou roli Boha v nejdůležitějším šejkpsírovském představení, jako je vznik života na zemi. Hans-Joachim Zillmer a mnozí další, který vystudoval stavební inženýrství na dvou univerzitách v Německu (nyní v tomto oboru podniká), je zase typ člověka, který píše populárně naučné "bestsellery", v nichž zpracovává aktuální teorie, především z vědních oborů geologie, geofyziky, evoluce a paleontologie. Vždy, jako správný podnikatel, je za každou cenu, v opozici aktuálním vědeckým poznatkům, což samozřejmě zvyšuje prodejnost jeho knih. Podotýkáme jen, že není kreacionista. Spíše jde o typický druh člověka, vymýšlející nejbizarnější konspirační teorie o původu života na zemi. Vždy se o vědecké poznatky brilantně opírá a interpretuje je po svém, až by se dalo říct, že s nabytými vědeckými zjištěními operuje, manipuluje mentalisticky. Pravdou ovšem také je, že věda v mnohém připomíná lego, z jejíchž základních kamenů - kostiček se dá vystavět téměř cokoliv.

"Kritické myšlení je jedním z nejzákladnějších nástrojů chránících nás proti deprivantům a jejich manipulacím". František Koukolík, Jana Drtilová - Vzpoura deviantů, 1996

● ošemetná datace fosilií

je nadmíru jasné, že se takto staré nálezy nedají datovat nejrozšířenějším způsobem, tzv. radiokarbonovou metodou, což je metoda určená pro zjištění stáří biologického materiálu. Ta je založena na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech. Uhlík (chemická značka C, latinsky Carboneum) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě. Uhlík a jeho sloučeniny hrály zcela zásadní roli ve vzniku života tak, jak ho na Zemi známe. Těla všech organismů jsou složená právě především z organických látek, tedy látek obsahujících uhlík. Cukry, tuky, různé kyseliny včetně aminokyselin a nukleových kyselin, všechny myslitelné organické látky v tělech pozemských organismů obsahují uhlík. V lidském těle uhlík představuje 18,5 % hmotnosti. Radiokarbonová metoda byla objevena roku 1940 (Willard Frank Libby) a používá se především v archeologii, ale taky v etnobotanických vědách. Etnobotanika se zabývá vztahem rostlin a lidí (zemědělství, léčitelství atp.). Uhlík se pro zjišťování stáří využívá proto, že je z velké části zastoupen v každém živém organismu. Když organizmus zemře - uhyne, v té chvíli už do mrtvého těla nový uhlík nevstupuje a nelze tak kompenzovat úbytek uhlíku 14C nacházejícího se v těle v okamžiku smrti a rozpadajícího se přirozeným radioaktivním rozpadem. Poločas rozpadu izotopu 14C je 5730 let, což znamená, že za tuto dobu poklesne jeho relativní obsah ve vzorku na polovinu. Jednoduchou matematikou dojdeme k závěru, že než izotop uhlíku z mrtvého organismu vyprchá uběhne 51 570 let. Do této doby dokážeme de facto datovat stáří organických pozůstatků. Problém je, že stále zůstáváme v kvartéru (čtvrtohorách). Jak tedy datovat organismy starší? Pro delší časové úseky se sice již používají argon nebo uran, protože koncentrace 14C jsou už příliš nízké, než aby mohly být jejich rozdíly změřeny. Ale ani touto metodou se příliš daleko do minulosti nedostaneme. V této chvíli přichází na scénu jiná věda, geologie. Při dataci totiž pomáhá sopečný popel vyvržený tehdejšími vulkány. V jednotlivých vrstvách popela vznikají minerály, které obsahují stroncium. Stáří vrstvy se určuje podle podílu jednotlivých izotopů tohoto prvku. Přesnost se pohybuje okolo dvou až pěti milionů let. V lidském měřítku velice dlouhá doba, ale paleontologové se pohybují v čase před 500 miliony let, takže odchylka jejich odhadů činí pouhé jedno procento. I tato metoda je však mnohými "populárně-vědeckými pisateli knih", zvláště těmi kreacionicky zatíženými, zpochybňována.

● orientace na stránkách

samotná webová prezentace je roztříděna do 12 podkategorií, přičemž je největší důraz kladen na paleozoikum (prvohory) viz SBÍRKA FOSÍLIÍ. Pod kategorii OSTATNÍ PERIODY jsme zařadili mladší období, jako je mezozoikum, terciér a kvartér. Kategorie PALEO ART představuje naše autorská zpracování nejrůznějších prvohorních potvor, českých i moravských lokalit, období atp.

Co se týče názvů jednotlivých zkamenělých organismů, tak se vše snažíme publikovat validními názvy. Tady samozřejmě může docházet k chybám ve správném určení, protože nejsme profesionálové. Přesto nám jde o co nejpřesnější určení organismů, které je bohužel mnohdy doposud velmi nejednotné a příliš nám to neusnadňuje ani dostupná nomenklatura. Jako příklad za všechny devonský druh Cavetia furciferum, což by měl být platný název, svět téměř vůbec nezná, ale zná jej pod názvem Scabriscutellum furciferum, což by ale mělo být synonymum názvu prvního, tedy validního, platného. Není se ale velmi čemu divit, většinou jde o vyhynulé druhy/rody a dokonce i celé řády organismů, které se snaží věda implementovat do Liného stromu života a upřímně, občas je to kostrbaté.

Takže první je rodový název organismu, následuje druhové jméno. Mezi rodovým názvem a druhovým jménem se často nalézá nějaké písmeno (což značí zkratku) či celé slovo uvedeno v závorce. To určuje tzv. podrod (příklad - Lioharpes (Fritchaspis) ruderalis (Hawle et Corda, 1847) nebo Aulacopleura (A.) konincki (Barrande, 1846). Znamená to, že první trilobit rodu Lioharpes je podrodu Fritchaspis a druhý trilobit rodu Aulacopleura náleží podrodu Aulacopleura, tudíž stejnému názvu, jako rod. Proto ta zkratka (A.) v závorce, protože z důvodu úspory není nutno uvádět 2x celé stejné jméno. Za samotným určením organismu se nalézá jméno člověka který jej poprvé určil a letopočet kdy se tomu stalo. Je li jméno uváděno bez závorek stalo se to, že dotyčný člověk fosilii jednou určil a již nebyla nutná další revize, pojmenování zůstalo. To znamená, že ji určil správně a její název platí do dnes. Je-li však jméno uváděno v závorkách, znamená to, že byl původní druh, rod atd. určen nesprávně a nese tudíž jméno editora, který jej správněji zařadil do systému - bohužel již uváděného v závorce. Po těchto informacích nesou naše titulky - popisky případné údaje o velikosti jednotlivých nálezů. Pakliže to lze, tak se jedná o velikost samotných živočichů, přičemž zásadní je výška/délka (uváděno pod zkratkou sag. tedy sagitální rozměr), ne šířka. Absenci těchto informací o jednotlivých rozměrech pokládáme za určitý handicap mnohých českých sběratelů, kteří své nálezy prezentují na webu. Pokud to však nelze, tak uvádíme např. přibližnou velikost kamene. Dále v názvu následuje lokalita, tedy přibližné místo, kde byl organismus nalezen a případné geologické souvrství. Názvy organismů píšeme italikou a příjmení osob (geologů, profesionálních paleontologů, ale mnohdy i amatérů atd.), jež je určili typem písma bolt, tedy tučně. Víme, že by to mělo být spíše naopak, ale znamenalo by to zreevidovat celé webovky, do čehož se nám nyní nechce. Účel to totiž plní stejný. V neposlední řadě je tam uváděn tento symbol †, což znamená, že je organismus vyhynulý. Ne u všech je tento křížek uveden, to pak znamená, že např. třída, řád, podřád, nadčeleď, čeleď, podčeleď, rod či druh se ještě stále vyskytuje i v současnosti.

V úplném závěru úvodních popisných titulek je uváděn geologický stupeň, který stojí nad souvrstvím ale zároveň pod geologickou epochou. Ono je to celé složitější, než se na první pohled může zdát. Každá epocha paleozoika (prvohor) je ve skutečnosti dělena podle zcela jiného klíče. Přílišné světlo do celé problematiky nevnáší ani stratigrafický systém z jiné oblasti, např. z Anglie, Ruska, Číny či USA. Každá země má totiž systém trochu jiný a jednotlivé systémy nejsou doposud konkordovány (dolazeny). Jinak je děleno kambrium, jinak ordovik, silur atd. u nás než ve světě. Navíc je jinak děleno kambrium, ordovik, silur atd., tedy jednotlivé epochy jako takové i jenom u nás. Například silur je rozdělen na spodní a svrchní (schází střední), zatímco např. devon je u nás znám spodní a střední (svrchní z Barrandienu neznáme). Je to vcelku zajímavé, protože například lom Kosov u Berouna odkrývá průřez silurem od spodního po svrchní. Přesto zde schází tzv. střední silur, protože se u nás prostě silur takto nedělí. Abychom se ale vrátili k původnímu tématu. Pod danou epochou (kambrium, ordovik, silur....) je uvedeno souvrství, ze kterého fosilie pochází. Na úplném konci popisku je uveden stupeň, který mnohdy pod svým názvem ukrývá i několik souvrství. Je psán buďto zkratkou, např. st. lochkov nebo je uveden v závorce a je psán počátečním malým písmenem (mínuskou), např. Cekovia salteri (Barrande, 1852), velikost 30 mm, Počaply - Trubín, zahořanské souvrství (beroun). To znamená, že trilobit Cekovia salteri byl popsán validním jménem J. Barrandem v roce 1852, ale až po tom, co jej Hawle & Corda roku 1847 publikovali pod pojmenováním Illaenus limbatus. Proto je Barrande uváděn v závorce. V závorce tedy znamená sice druhý, třetí... ale platný. Měří 3 centimetry a byl nalezen na lokalitě Počaply - Trubín, v zahořanském souvrství, stupně beroun. Stupeň beroun se píše s malým písmenem proto, aby nedocházelo k záměně za město Beroun, od něhož je sice stupeň odvozen, ale jde přece jen o geologický stupeň, ne o stejnojmenné královské město. Jen pro zajímavost, pod stupeň beroun spadá 5 souvrství (libeňské, letenské, vinické, zahořanské a bohdalecké). Nutno podotknout, že se držíme stratigrafického členění podle Chlupáče et al. 2002., o kterém předpokládáme, že je doposud nejpřesnější (viz. publikované stratigrafické tabulky u popisu jednotlivých epoch).

Pro snadnější orientaci ve sbírce klikejte na jednotlivé periody pod nadpisem SBÍRKA FOSÍLIÍ (nahoře v úvodu).

● naše oblíbené odkazy

dicranopeltis.cz zkamenělý svět arnya zialib.com paleontology.cz
sofit.webgarden.cz prehistorický svět esbírky NM trilobites.info fossiel

trilobiti collectingfossils.org karbonské fosilie karbonská flóra biolib.cz

prvohory v čechách PaleoPalán library Neogene Atlas of Ancient Life fossil forum

stratigrafie

● virtuální prodejny

prirodniny.cz minerals-fossils.cz czechfossilsandminerals.com paleoshop.cz fossilera.com fossil.net Terra-Paleontologica Indiana Fossils Fossilien Philipp Krüger fossilien online shop

Tesoros Naturales lithologia fossilsforsale.de fossilmall.com paleoart.com elfosil.com příslušenství - do terénu a k preparaci